Předehra jako sloka. Bez repetice na konci.
V prvním a posledním verši Emi: (xxx453), F#mi:
(xxx675)
1. DByltěEmi F#mijedenD
člověk
Fmi#Byltě Gjeden A4susčlověkA
GBylo mu Hmi7jakkolA4susvěkA
DBylo mu EmijakkF#miolvDěk
2. DŠel Emiod F#miroleD k
roli
Fmi#ObhlídatG A4susobilíA
|: GObilíčkoHmi7 mojeA4susA
DCo jsi Emijest F#miDtak
pěkné :|
Sólo, přechod do Gdur
G
Ami Hmi G
Hmi C
D4sus D
|: C Emi7 D4sus
D
G Ami Hmi G
:|
Ref1: DPotkala ho smrti
DmiNa pěkné silnici
GCo děláš můj choti
DmiMám s tebú mluviti
Mezihra -
jako poslední dva verše: G Dmi
V prvním a posledním verši Hmi: (xx4430)
3. GNech Amimě Hmimilá Gsmrti
HmiMám já Cco D4susčinitiD
|: CDám já Emi7ti D4suspeněz Ddosti
GCo můžešAmi HmiunéstiG :|
Ref2: DZanechaj obilé
DmiStroj
sa v rúcho bílé
GUž ty musíš jíti
DmiVšecko
opustiti
Mezihra: G Dmi
Sólo 2x sloka v Gdur, včetně repetice
Text refr. na melodii sloky
4. GZaneAmichajHmi
Gobilé
StroHmij Csa v D4susrúcho
Dbílé
Už Cty Emi7musíšD4sus
jítiD
GVšecko AmiopustHmiitiG
Sólo sloka, včetně repetice
Doprovod ztišit. 5. GBědaAmi
Hmimně Ghříšnému
JsemHmi Cdlužen
D4suskaždémDu
A CnajvjEmi7éc
D4susjednémuD
GPánu AmiBohu
HmisvémuG
a kapela:
A najvjéc jednému
Pánu Bohu svému