Otevřete okno aby duše mohla ven

Jářku Tě Bůch ^Ftáto, zdravíčko mí ^Amistrýci,
k čemu kecy, ^Fže mám ležet v nemoc^Gm7nici.
Típněte ty ^Ccíga, palte vosko^Fvici.
Doktor mi řek: ^Ami "Koukej, musíme tam ^Bbvšici!"
^FSnad tu nejste marně, přece ^Cjen.
Otevřete okno, aby duše mohla ^Fven.

Proč tu nejsi Ty, má pihovatá Báro.
Veselá a hloupá, jako v lednu jaro.
Tys byla má šance, jediná a krátká.
Uhnout z cesty, kterou zametá má matka.
Život jako klícka ze čtyř stěn.
Otevřete okno, aby duše mohla ven.

Řeknu Ti to rovnou, starostlivá máti.
Doplést mi tu šálu, už se nevyplatí.
Už je dávno víc než dostatečně dlouhá.
Na pořádnou smyčku popadla mě touha.
Říct jen: "Přišel pátek, vhodný den."
Otevřete okno, aby duše mohla ven...