Krajina posedlá tmou

1. ^AKrajina ^Dposedlá ^Atmou^{D A}
vzpomínky ^Ddo sedla ^Azvou ^{D A}
nutí mě vrátit se ^E7tam, kde budu navěky sám
Kde místo úsměvů ^Atvých ^C#čeká jen řada snů ^F#mizlých
^Dnamísto ^Ebdimlásky nás ^Advou^{D A}
krajina ^E7posedlá ^Atmou^{D A}

2. Když západ v očích mi plál,
s tebou jsem naposled stál,
i když jsi čekala víc,
přijel jsem tenkrát ti říct,
že mám tě na každý pád, jedinou na světě rád,
a pak jsem zase jel dál,
když západ v očích mi plál.

3. Proč jsem se vracel tak rád,
proč jsem měl touhu se smát,
když cestou řekli mi: Joe,
ta nikdy nebude tvou,
že láska mizí jak dým, to dneska proklatě vím,
jedno však musím se ptát,
proč jsem se vracel tak rád?

Závěr (zpomalit):
že láska mizí jak dým, to dneska proklatě vím,
jedno však musím se ptát,
proč jsem se vracel tak rád? krajina posedlá tmou krajina posedlá tmou krajina posedlá tmou