Vím, Vím

Kytara Jirka T. vzestupka.

R1: (sbor) ^CVím, vím, že ^Fcestou tou
někam ^Cmusím dále ^G7jít,
^Cvím, vím, že ^Fani jednou
v životě ^Cnesmím ^G7milou ^Czřít.

1. ^CVše, co jsem ^Emiměl, to jsem ^Fopust^Cil
jen proto,^F abych viděl ^G7světa ^Ckraj,
^Czklamání ^Emivětší jsem snad^{F C}nezažil,
tak ^Fřekněte mi, ^G7kde najdu ^Cráj.

R1: Začíná Jirka T vzestupkou

2. Skřítka, co jsem ho jak dítě znal,
toho o radu jsem požádal,
on mi na kolena přikázal
a tiše mi pak povídal:

R2: Víš, víš, že cestou tou
někam musíš dále jít,
víš, víš, že ani jednou
v životě mesmíš milou zřít.

Sólo harnonika - sloka

3. Zpátky chci k tomu, co jsem opustil,
teď už jsem viděl světa kraj,
zklamání větší jsem snad nezažil,
teď vím, vím, že doma je ráj.

R1: 2x + 2x: v životě ^Cnesmím ^G7milou ^Czřít.
Ukončit hned ^{C F C} (originál je do ztracena)