Už to nenapravím

R: ^{E Ami}Vap tap tap ...^{D F E Ami E
Ami D F E Ami E}

1. V ^Amidevět hodin dvacet pět ^Dmě opustilo štěstí,
ten ^Fvlak, co jsem jím měl jet, na koleji ^Edávno ^E7nestál,
v ^Amidevět hodin dvacet pět ^Djako bych dostal pěstí,
já ^Fza hodinu na náměstí měl jsem ^Estát, ale v ^E7jiným městě.

^A7Tvá zpráva zněla prostě a byla tak krátká,
^Dmiže stavíš se jen na skok, že nechalas' mi vrátka
^Gzadní otevřená, ^Ezadní otevřená,
já ^A7naposled tě viděl, když ti bylo dvacet,
to ^Dmijsi tenkrát řekla, že se nechceš vracet,
^Gže jsi unavená, ze ^Emě unavená.

R:

2. Já čekala jsem, hlavu jako střep, a zdálo se, že dlouho,
může za to vinný sklep, že člověk často sleví,
já čekala jsem, hlavu jako střep, s podvědomou touhou,
já čekala jsem dobu dlouhou, víc než dost, kolik přesně, nevím.

Pak jedenáctá bila a už to bylo passé,
já dřív jsem měla vědět, že vidět chci tě zase,
láska nerezaví, láska nerezaví,
ten list, co jsem ti psala, byl dozajista hloupý,
byl odměřený moc, na vlídný slovo skoupý,
už to nenapravím, už to nenapravím.

R: