Tereza (Osamělý město)

A dur - G dur + kapo 2
Harmonika G.

Alenka + kytara (Jirka) - pomalu
1. Ten ^Cden, co vítr ^Dlistí z města ^Gsvál,
můj ^Cdžíp se vracel, ^Djako by se ^Emibál,
připojí se kapela, přejde do normálního tempa že ^Casfaltový ^Dmoře odliv ^Gmá
a ^Cstáj že svýho ^Dkoně nepoz^Ená.

Sbor (Alenka nahoře)
R: Řekni, ^Gkolik je na světě, kolik je takovejch ^Dměst,
řekni, ^Amikdo by se vracel, všude je tisíce ^Emicest,
tenkrát, ^Gkdyž jsi mi, Terezo, řekla, že ráda mě ^Dmáš,
tenkrát ^Amiptal jsem se, Terezo, kolik mi polibků ^Emidáš
napo^Dsled, napo^Gsled.

Láví
2. Já z dálky viděl město v slunci stát
a dál jsem se jen s hrůzou mohl ptát,
proč vítr mlátí spoustou okenic,
proč jsou v ulici auta, jinak nic?

R:

Alenka
3. Do prázdnejch beden zotvíranejch aut
zaznívá odněkud něžný tón flaut
a v závěji starýho papíru
válej' se černý klapky z klavíru.

R:

Láví
4. Tak loudám se tím hrozným městem sám
a vím, že Terezu už nepotkám,
jen já tu zůstal s prázdnou ulicí
a vosamělý město mlčící.

R:
Na konci utnout doprovod hned s "... naposled".