Karlínský nábřeží

^EmiKarlínský nábřeží, kde jezdil nákladní ^H7vlak,
nad starou Čechií vznášel se z papíru ^Emidrak,
^Epřevozník zasněný nad hladinou řeky ^Amistál,
^H7na rohu ohrady ^Charmonikář písně ^H7hrál.

Karlínský nábřeží zná holek prodejnejch pláč,
marně se vyptáváš,kde skončil hazardní hráč,
na konci topolů čeká jen ztemnělej sál,
jako by náhodou někdo si písničku hrál.

R: ^EČas,ten ^Ase, vážení,zastavit ^Enedá,
smutný je ^H7loučení,toho kdo ^Ehledá,
^E7zas plují ^Ašífy dál, za vlečnou ^Elodí,
vzpomínku ^H7vzdálenou, doprovo^Edí. ^Emi

Karlínský nábřeží daleko od hlavních tříd,
nábřeží klukovskejch válek a barevnejch kříd,
plynová lucerna,pod kterou policajt stál,
dneska už nesvítí,život jde bez konce dál.

Karlínský nábřeží, najednou selhal ti hlas
v zrcadle po ránu objevíš šedivej vlas,
na starý zdymadlo rackové sedají dál,
v tichu,co zavládlo, někdo si písničku hrál.

R: