Dědečkovy hodiny

Předehra (jako první dva verše sloky)
^{G D G C
G D G}

1. Láví:
Harmonika ve druhé poloze - ^C; zhruba v podtržených místech.
V naší ^Gmalé kuchy^Dni tloukly ^Gstaré hodi^Cny
dlouhých ^Gdevadesát ^Dlet na stě^Gně
a můj děda řadu ^Dlet vstával ^Gráno přesně v ^Cpět,
sám je ^Gnatahoval ^Dkaždoden^Gně.
Sbor (včetně Lenky):
Byly koupeny v den, kdy byl ^Cděda naro^Gzen,
vždycky rád poslouc^A7hal jejich ^Dhlas,
Láví:
život se ^Gdal v ^Dlet a ^Gdevadesát ^Clet je jen ^Gkrát^Dký ^Gčas.

R:
^GKráčely rok ^Cza rok^Gem dědečkovým ^Cživo^Gtem,
Sbor:
jednou ráno zůstal ^Dspát, život ^Gmá svůj pevný ^Cřád,
to snad ^Gzná ^Dkaždý z ^Gnás.

Sólo harmonika (jen sloka)

2.
Napřed kluk, za pár let statný muž a potom kmet,
černý vlas, ctihodné šediny,
člověk stárne, je to tak, život jede jako vlak,
ať ho ženou roky nebo vteřiny.
Přitom rok od roku tikaly mu do kroku
hodiny, které měl tolik rád,
život se dal v let, za devadesát let náhle zůstal stát.

R: ...

Sólo banjo (jen sloka)

3.
Po té noci ledové přišlo jitro zářivé,
domem zní zase pláč dítěte,
to náš nový syn způsobem obvyklým
říká nám, že je rád na světě.
V naši malé kuchyni visí nové hodiny
místo těch, které jsou teď ve smetí,
začaly, tik-tak, vesele počítat nové století.

R: Budou kráčet rok za rokem celým naším životem
a svým hlasem budou nás varovat, co umí čas,
když se rozletí.

Závěr (jako první dva verše sloky ??)
^{G D G C
G D G}